Od druhé poloviny 19. století vznikala řada polohopisných, výškopisných a orientačních plánů Prahy.
V plánech můžete polohy a číslování všech budov, zároveň zaznamenávají prudký rozvoj metropole. Do plánů byly totiž postupně zařazovány i okolní obce či nové čtvrti vznikající rozšiřováním Prahy.

Polohopisný plán královského města Prahy se Smíchovem a Karlínem 1869

Zemský inženýr Josef Mayr vytvořil v roce 1869 „Polohopisný plán královského města Prahy se Smíchovem a Karlínem s udáním starých a nových čísel domů a nového pojmenování ulic a náměstí“ v měřítku 1 : 4 400. Vlastním nákladem jej vydal Spolek notářů v Čechách na 8 listech (barevná litografie) o rozměrech 430 x 595 mm.

Plán upravený Františkem Skramovským vydal v roce 1940 v měřítku 1 : 7 400 V. Neubert v příloze publikace „Polohopisný plán královského hlavního města Prahy kolem roku 1870“.

Plán je uložen v Archivu hl. m. Prahy.

Polohopisný plán královského města Prahy se Smíchovem a Karlínem 1869

Polohopisný plán královského hlavního města Prahy 1884

V roce 1884 stavební rada zeměměřič Alfred Hurtig sestavil „Polohopisný plán královského hlavního města Prahy", tehdy zahrnující prostor Prahy I. až VI., dále části okolních obcí Smíchova, Karlína, Král. Vinohradů, Žižkova a Nuslí. Plán se skládal z devíti listů v měřítku 1 : 4 000 o rozměrech 380 x 540 mm (1 list) a vyšel u knihkupce F. Kytky.

Polohopisný plán královského hlavního města Prahy 1884

Plán polohy a výšek královského hlavního města Prahy 1889

Podle stavebního řádu pro král. hlav. město Prahu a pro města a obce kolem Prahy ležící, náležející pod obec Pražskou ze dne 10. dubna 1866 měl být nejdéle do května 1887 vytvořen plán polohy stávajících i budoucích budov. Plán měl obsahovat všechna náměstí, ulice, stoky a potrubí s výškou. Dále pak všechny parcely pozemkové i stavební včetně budov s čísly domovními i čísla parcelní. V plánu měly být i důležité výšky různými barvami rozlišené.

Z uvedeného důvodu a současně i pro soutěž na řešení pražské kanalizace byl městským úřadem stavebním (kanceláří kanalizační) vyhotoven plán Prahy s okolím v měřítku 1 : 2 880.

Plán polohy a výšek královského hlavního města Prahy 1889

Polohopisný plán královského hlavního města Prahy 1891

Polohopisný plán královského hlavního města Prahy (1891) sestavil geometr městského stavebního úřadu Alfred Hurtig. Druhé, aktualizované vydání plánu z roku 1884 zahrnuje prostor Prahy I. až VI., dále části okolních obcí Smíchova, Karlína, Král. Vinohrad, Žižkova a Nuslí. Plán se skládá z devíti listů v měřítku 1 : 4 000 o rozměrech 380 x 540 mm (1 list). Na území předměstí je v plánu zachycen dobový stav návrhu regulace.

Zobrazená kopie plánu je uložena v Národní knihovně České republiky.

Polohopisný plán královského hlavního města Prahy 1891

Orientační plán královského hlavního města Prahy a obcí sousedních 1909-1914

Orientační plán vydaný nákladem obce Pražské v letech 1909-1914 zpracoval stavební úřad král. hl. města Prahy (odbor III. B) v měřítku 1 : 5 000. Reprodukce vyhotovila tiskárna „Unie“ v Praze. Mapové listy měly rozměr 615 x 500, 600 x 500 mm (celé listy) s orientací na výšku. V roce 1914 existoval samostatný stavební úřad odbor III - B, který se dělil na oddělení geometrické a oddělení pro nové měření města.

Naše vydání je doplněno kolorovaným vyznačením veřejné či soukromé zeleně, žlutě jsou vybarveny pískovny nebo lomy.

Orientační plán královského hlavního města Prahy a obcí sousedních 1909-1914

Výškopisný plán hlavního města Prahy s okolím 1920 – 1924

Pro generální regulační a zastavovací plán rozhodl sbor obecních starších, aby měřický úřad vypracoval mapový podklad v měřítku 1 : 5 000, a později v měř. 1 : 2 880. Plán měl být vypracován pro 111 obcí a to pro území skoro 500 km2. Obec pražská nemohla zvládnout tuto nákladnou práci úplně sama a požádala tehdejší ministerstvo národní obrany a ministerstvo financí a veřejných prací o společnou účast. Bylo dohodnuto provést tyto práce ve spolupráci s bývalým vojenským zeměpisným ústavem, ministerstvem financí a obcí pražskou. Práce byly zahájeny na jaře 1920 a pokračovaly po 4 měřická období. Největší díl zpracoval personál vojenského zeměpisného ústavu. Výškopisný plán Velké Prahy zůstal základem pro pozdější „Orientační plán hl. m. Prahy“ (1938).

Výškopisný plán hlavního města Prahy s okolím 1920 – 1924

Orientační plán hlavního města Prahy s okolím 1938

Orientační plán vydaný nákladem obce pražské zpracoval stavební úřad hl. m. Prahy, odbor 1 (měřický) v měřítku 1 : 5 000. Základem byl Výškopisný plán Prahy z let 1920 – 1924.

V prosinci roku 1937 byly v měřickém úřadě zahájeny přípravné práce. Vedením prací spojených s kresbou a tiskem byl pověřen měřický rada Ing. Pudr. Tisk provedl zeměpisný ústav ministerstva vnitra. Plán byl vyhotoven v osvědčeném měřítku 1 : 5 000 a území Velké Prahy rozděleno na 42 listů včetně kladu listů. Práce na tvorbě trvaly jeden a půl roku.

Orientační plán hlavního města Prahy s okolím 1938

Plán Prahy 1944

Po odtržení Slovenska v březnu 1939, okupaci českých zemí a zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava byla bývalá čs. armáda a s ní i vojenská topografická služba demobilizována. V dubnu 1939 byly složky topografické služby převzaty ministerstvem vnitra a v r. 1942 zřízen Zeměměřický úřad Čechy a Morava v Praze.

Zeměměřický úřad Čechy a Morava dle německého vzoru zpracoval a vytiskl plán Prahy v měřítku 1 : 15 000. Jednalo se o dva listy (15 000 x 20 570 m). Odpovídal stavu v roce 1944. Pro tvorbu byl použit souřadnicový systém Gusterberg.

Plán Prahy 1944