Územní plán je základním obecně závazným dokumentem určeným pro koordinaci rozvoje území, sloužícím zejména jako informační podklad pro zájemce o výstavbu v území. V aplikaci jsou publikovány digitální formy platného Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy doplněné o vrstvy mapující změny územního plánu a další související vrstvy (stavební uzávěry, archivní plány).
Digitální technická mapa kraje obsahuje podrobný obraz fyzického stavu povrchové situace, sítí dopravní a technické infrastruktury včetně ochranných pásem a další objekty. Spolu s digitální katastrální mapou, která zachycuje právní stav území a ortofotomapou tvoří tzv. Digitální mapu veřejné správy (DMVS).
Prohlédněte si Prahu ze všech úhlů! Aplikace zobrazuje hlavní město ve 3D. Pražské budovy si navíc můžete obarvit podle různých hledisek jako počtu podlaží, využití území, kategorií vlastnictví nebo správy veřejnými subjekty. Najdete zde možnost prohlédnout si Prahu ze známých vyhlídkových míst a aplikace umožňuje i základní navigaci virtuální scénou.
Praha tehdy a nyní? Proč ne! Porovnejte si Prahu v roce 1955 a v současnosti. Přehledně, názorně a jednoduše. Nově přidané historické plány města nabízí pohled na Prahu z poloviny 19. století.
Informace o vybraných jevech nacházejících se v zadaném území. Výstupem je zpráva s výčtem informací a přehledovými mapkami, kterou lze exportovat do PDF. Součástí reportu jsou i limity využití území, neboli významná omezení pro stavební činnost v území, která vyplývají z právních předpisů a dalších podkladů.
Územně analytické podklady hl. m. Prahy (ÚAP) jsou unikátním pravidelně aktualizovaným souborem informací o stavu území hl. m. Prahy v členění na jednotlivé tematické oblasti: Metropole a region, Krajina, Město, Využití území, Potenciál, Krajinná infrastruktura, Dopravní infrastruktura, Technická infrastruktura, Veřejný zájem a limity, Implementace. ÚAP jsou hlavním podkladem pro zpracování územně plánovacích dokumentací, zejména Zásad územního rozvoje, Územního plánu a dalších. Atlas územně analytických dokumentů (Atlas ÚAP) zobrazuje podrobné a průběžně aktualizované informace o stavu území, získané z průzkumů a od poskytovatelů, včetně grafické části ÚAP a výkresů, které ukazují hodnoty a limity území, záměry na provedení změn a problémy k řešení. Úplná informace o dokumentu je k dispozici na stránkách Portálu územně analytických dokumentů.
Prezentace návrhu budoucího územního plánu hlavního města Prahy - Metropolitního plánu (MP). Jednotlivé výkresy lze vzájemně překrývat a zobrazovat nad celou řadou podkladových map. Aplikace je dále provázána s tzv. krycími listy lokalit MP, lze v ní prohlížet i text závazné části MP.
Územní plán je základním obecně závazným dokumentem určeným pro koordinaci rozvoje území, sloužícím zejména jako informační podklad pro zájemce o výstavbu v území. V aplikaci jsou publikovány digitální formy platného Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy doplněné o vrstvy mapující změny územního plánu a další související vrstvy (stavební uzávěry, archivní plány).
Informace o vybraných jevech nacházejících se v zadaném území. Výstupem je zpráva s výčtem informací a přehledovými mapkami, kterou lze exportovat do PDF. Součástí reportu jsou i limity využití území, neboli významná omezení pro stavební činnost v území, která vyplývají z právních předpisů a dalších podkladů.
Územně analytické podklady hl. m. Prahy (ÚAP) jsou unikátním pravidelně aktualizovaným souborem informací o stavu území hl. m. Prahy v členění na jednotlivé tematické oblasti: Metropole a region, Krajina, Město, Využití území, Potenciál, Krajinná infrastruktura, Dopravní infrastruktura, Technická infrastruktura, Veřejný zájem a limity, Implementace. ÚAP jsou hlavním podkladem pro zpracování územně plánovacích dokumentací, zejména Zásad územního rozvoje, Územního plánu a dalších. Atlas územně analytických dokumentů (Atlas ÚAP) zobrazuje podrobné a průběžně aktualizované informace o stavu území, získané z průzkumů a od poskytovatelů, včetně grafické části ÚAP a výkresů, které ukazují hodnoty a limity území, záměry na provedení změn a problémy k řešení. Úplná informace o dokumentu je k dispozici na stránkách Portálu územně analytických dokumentů.
Aplikace vyhlídkových bodů slouží ke sledování a ověřování stavebních změn v pohledech, které jsou definovány územně analytickými podklady hl. m. Prahy. Mezi nimi mají zvláštní postavení pohledy stanovené Metropolitním plánem, složené ze tří typů: Základní panoramata, Pohledy na město a Veduty k ochraně, které slouží k posuzování záměrů.
Evidence stavebních záměrů a k nim přiřazených dokumentů územního řízení. Aplikace umožňuje prohlížení informativních zákresů stavebních záměrů, rozdělených do tematických kategorií, včetně informací o dokumentech vydaných v rámci procesu územního řízení, v nichž je Hl. m. Praha účastníkem řízení. Podrobné informace o zobrazených datech a jejich aktualizaci jsou součástí aplikace.
Historické centrum Prahy je informační aplikace pro území Pražské památkové rezervace, které je od roku 1992 statkem světového dědictví UNESCO č. 616. Aplikace zpřístupňuje výběr z informací a dat územně analytických podkladů hl. m. Prahy, archivních map a vedut, průzkumů a rozborů, který je průběžně doplňován a rozšiřován. Je příspěvkem k hlubšímu porozumění kvalitám jedinečné městské krajiny a struktury centra hlavního města.
Státní regulační komise pro Prahu a okolí se v období první republiky zabývala přípravou regulačního a zastavovacího plánu Velké Prahy, která vznikla spojením dosud samostatných městských částí. Hlavní město Československa se zároveň mělo stát reprezentativním a administrativním centrem nově vzniklého státu. Regulační plány té doby byly podkladem pro výstavbu nových čtvrtí jako Dejvice, Pankrác, Zahradní Město a mnohé jiné. Aplikace zpřístupňuje schválené regulační plány včetně možnosti nahlížení na jejich detailní archivní elektronické kopie.
Přehledné zobrazení základních výkresů všech územních plánů a jejich návrhů, které byly zpracovány pro území hl. m. Prahy v poválečném období. K dispozici jsou plány z let 1955, 1964, 1969, 1971, 1975, 1986, 1994 a 1999.
Digitální technická mapa kraje obsahuje podrobný obraz fyzického stavu povrchové situace, sítí dopravní a technické infrastruktury včetně ochranných pásem a další objekty. Spolu s digitální katastrální mapou, která zachycuje právní stav území a ortofotomapou tvoří tzv. Digitální mapu veřejné správy (DMVS).
Prohlédněte si Prahu ze všech úhlů! Aplikace zobrazuje hlavní město ve 3D. Pražské budovy si navíc můžete obarvit podle různých hledisek jako počtu podlaží, využití území, kategorií vlastnictví nebo správy veřejnými subjekty. Najdete zde možnost prohlédnout si Prahu ze známých vyhlídkových míst a aplikace umožňuje i základní navigaci virtuální scénou.
Ukázka lidarových dat pořízených mobilním mapováním, kdy bylo z jedoucího auta nasnímáno bezprostřední okolí. Výstupem lidarového snímkování jsou mračna bodů, míst, kde došlo k odrazu laserového paprsku o překážku. Pro každý bod je zaznamenána jeho přesná pozice v prostoru (geometrické souřadnice X,Y,Z) a hodnota intenzity odrazu. Aplikace je optimalizovaná pro monitory s 4K rozlišením.
Centrální mapová aplikace zobrazující nejdůležitější průřezová témata zpracovávaná na IPR Praha.
Praha tehdy a nyní? Proč ne! Porovnejte si Prahu v roce 1955 a v současnosti. Přehledně, názorně a jednoduše. Nově přidané historické plány města nabízí pohled na Prahu z poloviny 19. století.
Aplikace Praha včera vznikla původně pro výstavu v Centru architektury a městského plánování. Nabízí obdobný obsah a funkcionalitu, jako aplikace Dvě Prahy, nebo Archiv ortofotomap, navíc je doplněna předpřipravenými pohledy na Prahu, kde jsou na základě porovnání historických plánů a leteckých snímků dobře demonstrovány její proměny v čase.
Aplikace umožňuje sledovat změny a rozvoje na území hl. m. Prahy. Vyhledejte si adresu v Praze a podívejte se, jak vypadala tato lokalita v minulosti. V aplikaci je k dispozici úplná série ortofotomap Prahy zhotovených z dostupných leteckých snímků počínaje rokem 1938.
Interaktivní mapa vytvořená pro odbor památkové péče MHMP sleduje oblasti zájmu památkové péče - zobrazuje kulturní památky, území pod plošnou památkovou ochranou a územní působnost referentů OPP MHMP. Aplikace umožňuje zadáním katastrálního území a parcely nebo adresy vyhledat objekty a zjistit, v jakém památkově chráněném území se objekt nachází, základní informace o objektu a stupeň jeho ochrany.
Interaktivní mapa připomíná pietní místa spojená s Pražským povstáním v květnu roku 1945. Hlavní město si v příštích dnech opět připomene začátek povstání, jehož cílem bylo osvobodit Prahu z nacistického područí. K této příležitosti byla vytvořena interaktivní mapa, ve které mají občané příležitost navštívit pomníčky a další pietní místa Pražského povstání i online. Lze v ní uctít hrdiny, kteří bojovali a umírali za naši svobodu a zapálit i virtuální svíčku.
Na samém sklonku druhé světové války nebyla ani Praha ušetřena rozsáhlejších škod a obětí na životech. Stala se cílem tří leteckých bombardování, nejprve 15. 11. 1944, poté 14. 2. 1945 a nakonec 25. 3. 1945. Nálety na Prahu si vyžádaly více než 1200 mrtvých a poškozeny byly zejména čtvrti Nové Město, Holešovice, Smíchov, Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Libeň, Kbely, Letňany a Čakovice. V roce 2015 dostal IPR Praha nabídku na využití unikátních leteckých snímků pořízených spojeneckými průzkumnými letouny těsně před koncem 2. světové války v dubnu a květnu 1945. Snímky jsou ve vlastnictví německé společnosti Luftbilddatenbank Dr. Carls GmbH, jejímž výhradním partnerem pro Českou republiku je společnost PRIMIS spol. s r. o. Snímky byly fotografovány pro vyhodnocení úspěšnosti bombardovacích misí leteckých sil RAF a US AAF a vynikají mimořádnou obrazovou kvalitou a zobrazitelným detailem. V současnosti se snímky využívají zejména v Německu jako nepostradatelný zdroj informací při odhalování rizik nevybuchlé munice při přípravě stavebních projektů. V případě Prahy se díky mimořádně šťastné shodě okolností podařilo soustředit dostatek obrazového materiálu, aby bylo možno zpracovat ucelenou ortofoto celého stávajícího správního území. Pro toto zpracování byly využity snímky z 10 průzkumných misí, uskutečněných po náletech na konci dubna a v prvních dnech května 1945. Měřítka snímků se pohybovala v rozmezí od 1 : 7 000 do 1 : 50 000. Výsledné ortofoto je zcela unikátním dílem, protože umožňuje ve velkém detailu studovat podobu Prahy na konci německé okupace. Vedle stavební struktury, podoby budov, náměstí a dalších veřejných prostranství umožňují snímky zřetelně identifikovat přímé válečné projevy - následky bombardování (Emauzy, Vysočany, Libeň, aj.), protiletecká a jiná obranná zařízení (stanoviště protiletecké ochrany, zákopy), vodní požární nádrže, a řadu dalších prvků. Pro lepší přiblížení uživatelům byla aplikace pro prohlížení snímků doplněna o komentáře k jednotlivým zachyceným objektům a dobovými fotografiemi z archivu IPR Praha. Obsah doprovodných informací bude postupně doplňován.
Atlas životního prostředí v Praze sdružuje všechny hlavní mapové informace o stavu životního prostředí v hl. m. Praze. Tématicky je rozčleněn do oblastí ovzduší, krajina, voda, hluk, geologie a odpady. Mapy jsou pravidelně aktualizovány na základě údajů Magistrátu hl. m. Prahy a spolupracujících subjektů.
Informace o záplavových oblastech na území hl. m. Prahy a protipovodňové ochraně.
Porovnání území z hlediska kvality vegetace (NDVI) a povrchové teploty. Aplikace prezentuje rovněž výstup z analýzy zranitelnosti území.
Prognóza obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze 2023–2050 (POV) je projektem, který zpracovává IPR Praha na základě usnesení Rady hlavního města Prahy č. 757/2022. Cílem projektu je posouzení dostupnosti vybraných typů veřejné vybavenosti na území Prahy v současném stavu a v letech do roku 2050 na základě demografické prognózy a 4 demografických projekcí možného vývoje. Tato aplikace obsahuje informace o celém projektu, textovou studii ke stažení a 15 tematických dashboardů. Ty slouží k porovnávání současného stavu dostupnosti škol, lékařů, sociálních služeb, kulturních zařízení, hřbitovů, rekreačních zařízení, sportovišť a plnosortimentních potravinářských prodejen s variantami budoucího vývoje pro roky 2030 a 2050. Porovnávání lze provádět za celou Prahu a jednotlivé městské části. Projekt i aplikace jsou každoročně aktualizovány.
Tato mapová aplikace Vám zprostředkuje možnost zkoumat a analyzovat jednotlivá území prostřednictvím dat odvozených z provozu mobilních telefonů. Cílem je prozkoumat časoprostorové chování uživatelů, které nám pomůže lépe popsat reálné využití jednotlivých území. Hlavním přínosem je poskytnutí realistických a detailních informací o dynamice pohybu obyvatelstva v rámci Prahy a její metropolitní oblasti, stejně jako o strukturálních a časových charakteristikách využívání území.
Každé město je složené z mnoha městských struktur neboli typů zástavby, které se vzájemně liší tím, jak je navržena uliční síť, či jak vypadají a jak jsou umístěné budovy. Městské struktury a jejich podoba odpovídají období, účelu a společenské shodě v jejichž rámci vznikly. Co je však zajímavé, je že tyto struktury lze ve městě najít a popsat.
Produktivní město by mělo být schopné konkurovat městu spotřebnímu. Nejen průmysl, ale i další typy produkce zajišťují obživu a příjem statisícům lidí a přispívají k udržení konkurenceschopnosti Prahy v Evropě a ve světě. Storymapa nabízí pohled na současný stav produkčních ploch v Praze, jejich dosavadní vývoj i výzvy, kterým produkční plochy čelí v současném městě. Storymapa vznikla jako součást Analýzy produkčních ploch.
Airbnb patří mezi světově největší poskytovatele krátkodobých ubytování v soukromí. Celosvětový rozmach Airbnb výrazně dopadá na jednotlivá města a ovlivňuje život jejich obyvatel. Vliv Airbnb se zároveň může rychle proměňovat, jak ukázala nedávná pandemie covid-19. Storymapa ukazuje, jakou povahu má Airbnb v Praze, jak se proměnilo s pandemií covid-19, a jaké je v porovnání s ostatními městy Evropy. Storymapa vznikla jako součást Analýzy Airbnb v Praze.
Cenová mapa stavebních pozemků je grafická část vyhlášky č. 32/1998 v platném znění. Na jejím základě se zjišťují administrativní ceny stavebních pozemků na území hl.m.Prahy. Zde zobrazené údaje mají informativní charakter a při zjišťování administrativních cen stavebních pozemků je nutné postupovat dle jednotlivých ustanovení výše uvedené vyhlášky, ve znění platném k datu, ke kterému se cena zjišťuje.
Mapa majetkoprávních vztahů přehledně klasifikuje vlastnictví a správu pozemků dle dat ČUZK. Barevná legenda mapy rozlišuje vlastníky, či správce dle právní povahy subjektu na veřejné subjekty, fyzické osoby a ostatní právnické osoby. Jednotlivé hlavní kategorie jsou dále členěny podrobněji. Dále se zaměřuje čistě na pozemky a stavby ve vlastnictví hl. m. Prahy. Data zobrazovaná v aplikaci jsou získávána a pravidelně aktualizována z více zdrojů, především ČÚZK a odbory Magistrátu hl. m. Prahy.
Digitální mapa přístupnosti budov a veřejných prostor pro osoby s pohybovým postižením je unikátní mapové dílo, které vzniklo spolupráci Magistrátu hl. m. Prahy, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Pražské organizace vozíčkářů. Mapa tzv. semaforovým způsobem (zelená, oranžová, červená) kategorizuje jednotlivé objekty na přístupné, částěčně přístupné a nepřístupné. Mapa je průběžně aktualizována a rozšířována o další objekty. Mapování probíhá na základě schválené metodiky Pražské organizace vozíčkářů a do mapování jsou zapojeny i městské části. Pro vybrané objekty jsou k dispozici doporučené přístupové trasy od bezbarierové zastávky MHD.
Cyklistická mapa zobrazuje průběhy vedení cyklotras na území hl. m. Prahy a související informace. Mapa zachycuje jak trasy stávající, tak i plánované. Vedle toho jsou v mapě zobrazené z pohledu cyklisty důležité informace o místním charakteru cyklotrasy (např. nebezpečná místa, např. křižovatky, schody, zúžení a místa se zvýšeným pohybem chodců) a dále informace o umístění stojanů na kola, popisech tras a další údaje. Cyklisté si mohou také zobrazit výškové profily cyklotras.
Systém celoměstských cyklotras hl. m. Prahy je základním a nepominutelným podkladem při plánování veškerých opatření na komunikacích v Praze. Tato opatření musí být připravována tak, aby vedla k realizaci cyklistických propojení v terénu v takové kvalitě, která odpovídá jejich významu pro cyklistickou dopravu v Praze. Tento systém je stanoven hlavním městem Prahou a nemusí zahrnovat všechny významné lokální vazby – ty je možné nalézt např. v generelech městských částí.