Digitální model terénu (DTM) zobrazuje zemský povrch bez vegetace, budov a dalších antropogenních útvarů. Tvar terénu je dán jak přírodními vlivy (např. kopce, koryta vodních toků), tak působením člověka (např. valy, náspy, zářezy). První verze DTM vznikla na základě leteckých snímků z roku 2010 doplněných o podrobná měření zejména v záplavových územích a v dalších vybraných částech Prahy. Model terénu se aktualizuje v delších časových intervalech dle potřeby.

V roce 2023 byl pořízen nový DTM, pro jehož vznik byla použita nová technologie vyhodnocení lidarových dat s požadovanou hustotou minimálně 20 bodů na m2. Celková přesnost modelu terénu tak je v řádu jednotek cm, závisí ovšem na druhu povrchu pro prostupnost resp. odrazivost laserových paprsků. DTM se nejčastěji používá ve formě rastru s rozlišením 1 m, případně jeho odvozeniny jako stínovaný reliéf nebo sklonitost. Slouží také pro vygenerování datových sad vrstevnic o intervalech 1, 2 nebo 5 m.

Digitální model terénu

Pro některé podrobnější analýzy či vizualizace se používá ve formě nepravidelné trojúhelníkové sítě (TIN) nebo je možné ho definovat jako soubor měřených bodů na terénu a povinných hran (např. hrany a paty svahů, hřbetnice a údolnice).

Digitální model terénu - TIN

Model terénu je přístupný v režimu opendat. K dispozici je rastr s pixelem 1m, ale i vektorová data v GIS nebo CAD formátech.