Digitální model terénu (DTM) zobrazuje zemský povrch bez vegetace, budov a dalších antropogenních útvarů. Tvar terénu je dán jak přírodními vlivy (např. kopce, koryta vodních toků), tak působením člověka (např. valy, náspy, zářezy). První verze DTM vznikla na základě leteckých snímků z roku 2010 doplněných o podrobná měření zejména v záplavových územích a v dalších vybraných částech Prahy. Model terénu se aktualizuje v delších časových intervalech dle potřeby.

V rámci tvorby DTM byly modelovány terénní stupně větší než 1 m. V místech, kde byla použita podrobná data z digitální technické mapy, může ale dosahovat až 3. třídy přesnosti. Střední souřadnicová chyba zobrazených lomových bodů 3. třídy přesnosti je tedy jen 0,14 m. Celková přesnost modelu terénu je průměrně 1m. DTM se nejčastěji používá ve formě rastru s rozlišením 1 m.

Digitální model terénu

Pro některé podrobnější analýzy či vizualizace se používá ve formě nepravidelné trojúhelníkové sítě (TIN) nebo je možné ho definovat jako soubor měřených bodů na terénu a povinných hran (např. hrany a paty svahů, hřbetnice a údolnice). Z DTM se odvozují datové sady vrstevnic o intervalech 1, 2 nebo 5 m.

Digitální model terénu - TIN